Kostel svaté Barbory

Původně středověký kostel byl nově postavený v letech 1724-28 stavitelem Z. Hoffmannem z Hanšpachu-Lipové na náklad Fr. A. Šporka. Stavba byla barokní, jednolodní, obdélníková s užším, polokruhově zakončeným presbytářem s obdélníkovými sakristiemi po stranách a s hranolovou věží v západním průčelí. Boční fasády a závěr byly členěny pilastry, soustavou vpadlých polí a obdélníkovými, segmentově zakončenými okny. Západní průčelí s předstupující věží bylo členěno nárožními pilastry a pravoúhlými okny, horní patro věže, s obdélným polokruhově zakončeným oknem bylo křídlatými zdmi spojeno s bočními částmi průčelí. Přesbytář byl sklenut plackou a v závěru třemi lunetami, sakristie křížově, oratoře nad nimi plochostropé. kostel svaté Barbory Loď byla sklenuta třemi poli valené klenby na masivních vnitřních pilířích, ve dvou třetinách lodi se nacházela trojramenná dvoupatrová dřevěná kruchta. Klenba lodi byla vyzdobena přemalovanými malbami s výjevy z legendy o sv. Barboře a obrazem Poslední večeře.


Zařízení kostela bylo převážně barokní ze 2. čtvrtiny 18. století, se sochařskou výzdobou patrně od následovníka M. B. Brauna (restaurováno většinou r. 1892 H. Perthenem). Hlavní oltář z r. 1728 (zřízen na náklad hr. F. A. Šporka) byl barokní portálový s obrazem sv. Barbory od K. V. Tietzeho a se sochami sv. Václava, sv. Víta, Boha Otce, andělů a andílků. V kostele se dále nacházely dvě dvojice protějškových barokních oltářů: v presbytáři oltář sv. Terezie z r. 1730 a Sv. rodiny z r. 1732, v lodi oltář Krista na Olivetské hoře z r. 1731 a P. Marie z r. 1735 s podobnou sochařskou výzdobou jako na hlavním oltáři (na oltáři P. Marie i rokoková soška Ježíška s andílky). Na kazatelně stávala socha Salvator mundi. Kulisovitě uspořádaný boží hrob z r. 1735 (upraven r. 1893 H. Perthenem). Ve výbavě kostela se dále nacházelo deset soch světců na konzolách, barokní obrazy sv. Víta, sv. Václava, sv. Prokopa, sv. Vojtěcha, sv. Jana Nep., sv. Antonína Pad., z 1. poloviny 18 století. (snad od autora obrazů apoštolů z Růžové v muzeu v Děčíně), dva rokokové obrazy sv. Tekly a Čtrnácti sv. pomocníků a pozdně gotická křtitelnice. Varhany byly ozdobeny andílčí kapelou a do výbavy kostela patřily i staré hudební nástroje. Krucifix v životní velikosti od M. B. Brauna (před r. 1720?) byl již dříve přesunut do muzea.

Kostel byl obklopen hřbitovem, ke kterému vedla jednoduchá pilířová brána. Fara z roku 1704 je barokní obdélníková jednopatrová stavba, s obdélníkovými okny. Na průčelí výklenek původně se sochou sv. Barbory. Na pilířích plotu barokní sochy Piety a sv. Jana Nepomuckého.


Rada ONV Děčín rozhodla 11.12.1970, že kostel už nadále nebude opravován. Poté, co církev požádala o 300.000,- Kč na opravu střechy, požádal 10.4.1973 ONV Děčín ministerstvo kultury o sejmutí památkové ochrany. Ministerstvo kultury sňalo ochranu z kostela 29.8.1974 a následně byl kostel 11.7.1975 v 9,45 hodin odstřelen. Trosky byly odvezeny na smetiště.