Obec Valkeřice

Historie obce

Z historických písemných dokumentů vyplývá, že Valkeřice vznikly spojením dvou samostatných osad. Osídlení okolo tvrze se původně nazývalo Elkeřice, druhá osada Pertoltice. Obě osady jsou poprvé v historických pramenech zmiňovány v roce 1363. Tehdy Vilém a Jindřich, vlastní bratři z Elkeřic, podávají faráře ke kostelu v Pertolticích. Tzv. podáním faráře naplňovali bratři z Elkeřic své právo vrchnosti jmenovat faráře ke kostelu sv. Barbory v Pertolticích. Jmenování bylo následně formálně konfirmováno (potvrzeno) pražským arcibiskupstvím a učiněn zápis v tzv. Libri confirmationum.

Někdy počátkem 15. století došlo ke změně vlastníků obou osad. V roce 1403 podával faráře ke kostelu sv. Barbory v Pertolticích Václav z Pojetic. Jeho syn Jan z Pojetic se v držení Valkeřic připomíná ještě v roce 1451. Po něm prameny zmiňují v letech 1457-1482 často jako držitele Valkeřic jistého Rydkéře z Pojetic, který stranil králi Jiřímu z Poděbrad v jeho zápolení se Zelenohorskou jednotou Zdeňka ze Štenberka.

Na počátku 16. století získal Albrecht z Pojetic panství konojedy a v roce 1505 se psal sezením na Konojedech. Valkeřice byly ke Konojedům připojeny a v tomto vztahu již zůstaly natrvalo. Vilém, Albrechtův syn, vložil v roce 1545 držený statek do Zemských desek po té, co v roce 1541 při požáru Pražského hradu shořela velká část knih se zápisy o majetku a statcích držených králem, šlechtou, městy, měšťany, církevními institucemi a dalšími subjekty (Kvaterny zemských desek byly jako důležitá součást zemského práva v následujících letech obnovovány a držitelé zemskodeskovních statků byli vyzváni, aby svůj majetek znovu dali zapsat).

Albrecht byl jako účastník českého stavovského povstání z let 1618-1620 souzen, shledán provinilým a v roce 1622 odsouzen konfiskační komisí ke ztrátě třetiny majetku. Česká královská komora z jeho majetku převzala kromě jiných i sídlo, tvrz a ves Konojedy s dvorem poplužním a tvrz a ves Valkeřice s dvorem polužním a 63 poddanými. V roce 1623 byly Konojedy i Valkeřice prodány Adamovi Gottfriedovi Berkovi z Dubé, zemskému hejtmanovi v Kladsku. Vdova po Albrechtovi Konojedském z Pojetic a dcery byly do dvou let vyplaceny.

Berka si Konojedy s Valkeřicemi neponechal a prodal je v následujících letech Zdeňkovi Lvovi Libštejnskému z Kolovrat, hejtmanovi litoměřického kraje. Po smrti zadluženého Kolovrata prodala vdova Kateřina z Vrtby v roce 1650 konojedský statek Janovi svobodnému pánovi ze Sporcku. Téměř celých příštích sto let drželi Valkeřice jeho potomci.

Janův syn František Antonín hrabě Špork se velkou měrou zasloužil o povznesení významu obce. V roce 1700 zde dal, údajně na místě bývalé tvrze, postavit trojkřídlý patrový zámek, který sloužil zejména k pobytu vrchnosti při lovech. K zámku byla vysázena lipová alej a za zámkem byla zbudována velká zahrada. Vedle zámku bylo v letech 1712-1713 postaveno dřevěné divadlo. Šporkovy pobyty na zámku v té době již nebyly tak časté, a tak při rozhodnutí znovu vystavět kostel svaté Barbory, byla část zámku v roce 1721 stržena a materiál použit na stavbu kostela.

Šporkové drželi Valkeřice do roku 1802. Pak se zde vlastníci střídali v rychlém sledu - hraběnka O'Reillyová, Ludvík Sulzer, Vincenz svobodný pán Wiedersperg a Ignác Piller. V roce 1833 tvořilo obec Valkeřice, rozdělenou na Horní a Dolní, celkem 253 domů, ve kterých žilo 1304 obyvatel. Byla zde škola, přádelna bavlny a přádelna vlny, na potoce tři mlýny a jeden panský mlýn v pachtu a tříslová stoupa.

 

Původně středověký kostel byl nově postavený v letech 1724-28 stavitelem Z. Hoffmannem z Hanšpachu-Lipové na náklad Fr. A. Šporka. Stavba byla barokní, jednolodní, obdélníková s užším, polokruhově zakončeným presbytářem s obdélníkovými sakristiemi po stranách a s hranolovou věží v západním průčelí. Boční fasády a závěr byly členěny pilastry, soustavou vpadlých polí a obdélníkovými, segmentově zakončenými okny. Západní průčelí s předstupující věží bylo členěno nárožními pilastry a pravoúhlými okny, horní patro věže, s obdélným polokruhově zakončeným oknem bylo křídlatými zdmi spojeno s bočními částmi průčelí. Přesbytář byl sklenut plackou a v závěru třemi lunetami, sakristie křížově, oratoře nad nimi plochostropé. kostel svaté Barbory Loď byla sklenuta třemi poli valené klenby na masivních vnitřních pilířích, ve dvou třetinách lodi se nacházela trojramenná dvoupatrová dřevěná kruchta. Klenba lodi byla vyzdobena přemalovanými malbami s výjevy z legendy o sv. Barboře a obrazem Poslední večeře.

Zařízení kostela bylo převážně barokní ze 2. čtvrtiny 18. století, se sochařskou výzdobou patrně od následovníka M. B. Brauna (restaurováno většinou r. 1892 H. Perthenem). Hlavní oltář z r. 1728 (zřízen na náklad hr. F. A. Šporka) byl barokní portálový s obrazem sv. Barbory od K. V. Tietzeho a se sochami sv. Václava, sv. Víta, Boha Otce, andělů a andílků. V kostele se dále nacházely dvě dvojice protějškových barokních oltářů: v presbytáři oltář sv. Terezie z r. 1730 a Sv. rodiny z r. 1732, v lodi oltář Krista na Olivetské hoře z r. 1731 a P. Marie z r. 1735 s podobnou sochařskou výzdobou jako na hlavním oltáři (na oltáři P. Marie i rokoková soška Ježíška s andílky). Na kazatelně stávala socha Salvator mundi. Kulisovitě uspořádaný boží hrob z r. 1735 (upraven r. 1893 H. Perthenem). Ve výbavě kostela se dále nacházelo deset soch světců na konzolách, barokní obrazy sv. Víta, sv. Václava, sv. Prokopa, sv. Vojtěcha, sv. Jana Nep., sv. Antonína Pad., z 1. poloviny 18 století. (snad od autora obrazů apoštolů z Růžové v muzeu v Děčíně), dva rokokové obrazy sv. Tekly a Čtrnácti sv. pomocníků a pozdně gotická křtitelnice. Varhany byly ozdobeny andílčí kapelou a do výbavy kostela patřily i staré hudební nástroje. Krucifix v životní velikosti od M. B. Brauna (před r. 1720?) byl již dříve přesunut do muzea.

Kostel byl obklopen hřbitovem, ke kterému vedla jednoduchá pilířová brána. Fara z roku 1704 je barokní obdélníková jednopatrová stavba, s obdélníkovými okny. Na průčelí výklenek původně se sochou sv. Barbory. Na pilířích plotu barokní sochy Piety a sv. Jana Nepomuckého.

Rada ONV Děčín rozhodla 11.12.1970, že kostel už nadále nebude opravován. Poté, co církev požádala o 300.000,- Kč na opravu střechy, požádal 10.4.1973 ONV Děčín ministerstvo kultury o sejmutí památkové ochrany. Ministerstvo kultury sňalo ochranu z kostela 29.8.1974 a následně byl kostel 11.7.1975 v 9,45 hodin odstřelen. Trosky byly odvezeny na smetiště.

 

Znak a prapor obce navrhnul v roce 2011 Stanislav Kasík z Heraldické kanceláře DAUPHIN v Roudnici nad Labem.

Erb Erb

 

Dne 26. června 2012 se paní starostka Petra Vaňková zúčastnila předání dekretu o udělení znaku a vlajky obce Valkeřice. Slavnostní akt probíhal na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za účasti předsedkyně PS paní Miroslavy Němcové. Paní předsedkyně předala tento den dekrety zhruba třiceti obcím, městům a městysům.

Erb